Už na přelomu let 2008 a 2009, kdy vznikl Bitcoin, někteří jedinci tušili, že může mít obrovský vliv na to, jak vnímáme peníze. Vytvoření Bitcoinu dokázalo, že existuje digitální a důvěryhodný převod peněz, aniž byste potřebovali třetí – centralizovanou stranu, která se o vše postará.
Aby mohl Bitcoin skutečně sloužit jako přenositel hodnoty, byly do protokolu (kódu) Bitcoinu začleněny určité funkce. Například konsensus Proof-of-Work, který zajišťuje, aby se vyřešil problém s dvojitými výdaji (double spending). Bitcoin však obsahuje zajímavou funkci, která způsobuje, že přibližně jednou za čtyři roky nastává takzvaný halving. V tomto článku si vysvětlíme co to je a jaký to má z historického hlediska vliv na vývoj ceny Bitcoinu.
Kód pro halving
Bitcoin jako open-source-projekt obsahuje kód, který umožňuje, aby se udál takzvaný „Bitcoin halving event“. Najít ho může kdokoliv, kdo se podívá do jeho kódu. Najde v něm řádek, který zní:
„Consensus.nSubsidyHalvingInterval = 210,000“
Tento řádek kódu znamená, že počet bitcoinů vygenerovaných při vytížení každého jednoho bloku se sníží o 50% každých 210 000 vytěžených bloků. Vytížení jednoho bloku trvá průměrně 10 minut, což znamená, že halving nastává přibližně jednou za každé čtyři roky (nejblíže v květnu 2020).
Na obrázku níže zas můžete vidět řádek 1574, podle kterého nastane v historii Bitcoinu maximálně 64 halvingů, což znamená, že vznikne maximálně přibližně 21 milionů bitconů. Více jich nikdy nebude, čili po 64. halvingu nebudou existovat už žádné další Bitcoiny, které se budou dát vytěžit. Stane se to v roce 2140.
Co se stane, když se vytěží všechny Bitcoiny?
Bitcoin je na základě výše zmíněného pravidla deflačním aktivem, nebo pokud chcete deflační měnou. Výrazně se tak odlišuje od fiatových peněz, které centrální banky tisknou vždy, když to uznají za potřebné. Rovněž je třeba poznamenat, že ačkoli bude v oběhu v roce 2140 všech 21 milionů Bitcoinů, už dnes po první dekádě existence Bitcoinu víme, že mnoho z nich se ztratilo a to hlavně v období, kdy se lidé, kteří je vytěžili, domnívali, že nebudou mít hodnotu a tak k nim ztratili své přístupy. Podle studie společnosti Chainalysis se nenávratně ztratilo již více než 3,7 milionu všech BTC.
Co se tedy stane v roce 2140, kdy už nebudou moci těžaři Bitcoinu vytěžit žádný nový BTC? Budou stále motivováni vykonávat svou činnost, bez níž tato platební síť nemůže fungovat? Předpokládá se, že ano. Člověk, nebo skupina, která vymyslela Bitcoin, známý pod pojmem Satoshi Nakamoto (pravou totožnost se zřejmě nikdy nedozvíme) předpokládal, že v té době, ale už i dávno před ním, budou motivací těžařů nejen nově vytěžené Bitcoiny, ale i příjmy z poplatků, které si budou účtovat za ověřování transakcí.
Naznačil to už rok 2017 a s ním související obrovský růst ceny Bitcoinu, během čehož se stala síť přetížená natolik, že transakce čekali v řadě i několik hodin, protože mineři je nestíhali ověřovat. Poplatky za transakce proto stoupaly, protože mineři upřednostňovali ty s výše nastavenými „fees“. V době největší bitcoinové euforie dosahovaly průměrně poplatky za jednu transakci neuvěřitelné hodnoty 54 dolarů.
Takové vysoké poplatky za jednu transakci by pochopitelně zamezily tomu, aby se z Bitcoinu opravdu stal globální prostředek pro výměnu financí. Pokud však bude cena Bitcoinu dlouhodobě stoupat a hlavně bude růst jeho adopce, počet bitcoinových transakcí bude výrazně stoupat a tím pádem budou mineři na poplatcích vydělávat více, ačkoli jejich průměrná výška bude výrazně nižší. Pokud bude cena Bitcoinu růst, Bitcoin má před sebou ještě dlouhá léta, během kterých by měla být motivace těžařů založena na možnosti vytěžit nové Bitcoiny. Mezitím se musí stát Bitcoin natolik používaným platidlem, že atraktivní výdělečnou činností pro minery nebude jen jeho těžba, ale i samotné ověřování transakcí.
Nejbližší halving a vliv na cenu Bitcoinu
Nejbližší halving Bitcoinu nastane v květnu 2020. Ze současné odměny 12.5 BTC za jeden vytížen blok (v průměru jednou za 10 minut) klesne odměna pro úspěšného minera, kterému se podařilo vyřešit komplikovanou matematickou úlohu, na 6.25BTC. Tato výše odměny bude platná následující čtyři roky, dokud se odměna opět nesníží o polovinu.
K dnešnímu datu se udály zatím v historii existence Bitcoinu dva halvingy. První 28. listopadu 2012, kdy se odměna za vytížení bloku snížila z 50 Bitcoinu na 25 BTC. Druhý halving nastal 9. června 2016, kdy klesla odměna na současných 12.5 BTC.
Nejbližší halving Bitcoinu bude tedy třetí v pořadí, a historické údaje naznačují, že by mohl opět přispět k růstu ceny Bitcoinu. Naznačuje to i množství grafů, které najdete, když zadáte v Googlu slovo „Bitcoin halving“. Shodují se v jedné skutečnosti – zhruba rok před každým halvingem začne trh probouzet a začne růst i cena Bitcoinu. Tento růst vrcholí zhruba rok po tom, co se halving udál.
Deflace a vliv na Bitcoin
Jelikož počet Bitcoinů, které bude možné vytěžit, bude lety neustále klesat a jde o deflační měnu, které nebude nikdy více než 21 milionů, je pravděpodobné, že Bitcoin bude čelit silným ekonomickým tlakům, které rozhodnou o jeho budoucnosti a způsobu, jakým bude vnímán.
Názor na deflační politiku, kterou razí Bitcoin, se mezi odborníky různí. Zastánci Keynesianismu, ekonomických principů, které postavil John Maynard Keynes, mají odlišný názor než zastánci Rakouské školy myšlení.
Ekonomové, kteří jsou v souladu s keynesiasismem, vnímají deflaci jako škodlivou pro hospodářství. Jejich argumentem je, že v deflačním hospodářství jsou jednotlivci povzbuzováni k hromadění svých úspor a ne k jejich utrácení, což má negativní důsledky na vytváření pracovních míst. Pokud jednotlivci neutrácejí své úspory, nekupují nové výrobky a služby, podniky pak nejsou motivované zaměstnávat více zaměstnanců, aby se vyrovnaly s rostoucí poptávkou. Tato kritika se dá snadno aplikovat na Bitcoin, který je v současnosti spekulativním aktivem, které většina lidí drží a nemine, protože předpokládá, že jeho cena bude růst.
Ekonomové, kteří jsou naopak zastánci rakouské školy myšlení, oponují stoupencům teorie Keynese tím, že v deflačním prostředí klesají ceny zboží a služeb, ale náklady na výrobu těchto výrobků a služeb se zároveň úměrně snižují. Tím pádem to nemá vliv na celkové zisky. Kromě toho tvrdí, že cenová deflace podporuje hromadění a tím i úspory lidí, což vede ke snížení úrokových sazeb a zvýšení pobídek pro podniky a podnikatele, aby dlouhodobě investovaly do svých projektů.
V době psaní tohoto článku a pravděpodobně ani v příštích desítkách let nezjistíme, zda Bitcoin svým deflačním modelem uspěje a dokáže se stát běžným platidlem. Mnoho odborníků spíše předpokládá, že se díky deflaci a svému pevně stanovenému stropu počtu existujících mincí stane uschovatelem hodnoty, podobně jako zlato, jen v digitálním světě. Pokud jde o bezpečnost Bitcoinu jako takového, je považován za extrémně bezpečný. Napadení této sítě by bylo natolik finančně nákladné, že by se to finančně nevyplatilo nikomu.
TIP: Pokud tě těžba kryptoměn zaujala, máš nyní možnost těžit s Crypto Kingdom. Těžbě kryptoměn se věnují od roku 2013. Stroje ti nakoupí a postarají se o těžbu.
Mohlo by vás také zajímat:
Proof of Work vs. Proof of Stake: Základné rozdiely, plusy a mínusy
