Co se stane s kryptoměnami když zemře jejich majitel? A pokud znal privátní klíče jen on a nezanechal po sobě žádné instrukce, budou nenávratně ztraceny. Jako mnohé bitcoiny, které byly vytěženy v prvních letech existence a lidé podcenili bezpečnou úschovu těchto přístupových údajů.
Kremační institut se rozhodl vypracovat na toto téma studii, v rámci které oslovil krypotměnové investory, rozdělil je do generačních kategorií a zeptal se jich, jestli už řešili tuto problematiku.
Z průzkumu vyplynulo, že až 89% respondentů má obavy, co se stane s jejich kryptoměnovou investicí v případě jejich smrti, ale mnozí zároveň přiznali, že tento problém zatím aktivně neřešili.
Značná část nejmladší generace – investoři mezi 18 až 40 lety, nemají žádný plán, jak předat po smrti své krypotměnové bohatství. Pouze 65% milenálů a 41% Zoomerů (Generace Z) uvedlo, že vytvořili alespoň nějaký typ instrukcí, pomocí kterých se dá dopracovat k jejich digitálním aktivům. Pokud však jde o generaci X (86%) a Baby Boomery (94%), ti jsou na takovou situaci připraveni mnohem lépe.
Na grafu níže můžete vidět, jaký typ předání svého kryptoměnového bohatství v případě smrti upřednostňovali investoři podle generací. V prvním řádku je kategorie „nezanechali žádný plán“ – zde dominuje generace Z.
Institucionální důvěře, tedy svěření svých aktiv akreditovaným společnostem, které mohou v případě smrti předat daný majetek pozůstalým, důvěřují nejvíce Baby Boomeři, ale výraznou důvěru mají i u Generace X a nemalou i u mileniálů. I z toho vyplývá, že většina investorů více důvěřuje při úschově kryptoměn třetím stranám (směnárna, custody řešením, správcem investičních fondů a podob.), než sobě samým formou držení kryptoměn na peněženkách, ke kterým vlastní privátní klíče.
Zajímavě působí i údaj o tom, že až 32% respondentů se rozhodlo zanechat instrukce digitální formou – například na USB klíči či v počítači, což rozhodně není bezpečné řešení, pokud je dané zařízení připojeno k internetu.
zdroj: cointelegraph.com
