Kryptoměnový trh se dostává do fáze euforie, což naznačuje i nedávný pokles ceny Bitcoinu, během kterého se podle on-chain dat zbavovali bitcoinů zejména „weak hands“, tedy investoři, kteří ho kupovali jen nedávno a pravděpodobně patřili zejména mezi nezkušené nováčky. Z tohoto důvodu se v našem článku jeho autor Martin Gregor rozhodl jmenovat investiční rizika spojená se třemi, podle tržní kapitalizace, v současnosti největšími kryptoměnami – Bitcoin, Ethereum a Cardano.
Upozornění autora
Ačkoliv jsem se snažil být vůči každé kryptoměně nezaujatý a objektivní, zdůrazňuji, že stále jde jen o můj subjektivní názor. Ne všechno v článku musí být v konečném důsledku správně a s některými názory možná nebude celá komunita souhlasit. Budu však rád, pokud článek poslouží zejména nováčkům, aby poznali i možná rizika a lépe věděli vyhodnotit svou investici.
Bitcoin
Pokud se bavíme jen o trhu s kryptoměnami, Bitcoin je považován za nejbezpečnější investici. Naznačil to i poslední medvědí cyklus, během kterého sice padl z ceny 20 000 USD na 3 000 USD, ale v porovnání s ostatními kryptoměnami byl na tom stále lépe. I Bitcoin má však svá investiční rizika.
Příjezd medvědího trhu
Prvním rizikem investování do Bitcoinu je konec býčího trhu. Šance správně vyhodnotit, kdy se to stane je však opravdu malá (snad bychom však doporučil sledovat on-chain data, která hodně naznačují a častokrát jej zmiňuji), ale převládá názor, že když Bitcoin najde svůj cenový vrchol, přijde tradiční splasknutí bubliny. Nemusí být tak výrazné, jako u předešlých cyklech, protože tentokrát Bitcoin ženou vpřed i instituce, ale třeba s touto možností počítat. Ty, kteří jsou v trhu již nějaký čas, by jistě nepřekvapilo, pokud Bitcoin ztratí oproti svému novému ATH během nejbližšího medvědího trhu 50% či možná až 70% své hodnoty. Nováčci možná netuší, ale tento jev je u Bitcoinu absolutně běžný. Dosud po každém bullrunu došlo k velkému vystřízlivění. Neznamená to však, že když k tomu dojde (nebo pokud), pro Bitcoin to bude znamenat konec.
Negativní regulace
Druhým rizikem jsou možné negativní regulace. Nejhorší zprávy zatím přicházejí z druhé nejlidnatější země světa Indie a z největší ekonomiky Afriky, tedy z Nigérie. Zatímco však jde jen o regionální záležitosti, cena Bitcoinu globálně netrpí. Horší by bylo, kdyby Bitcoin představoval pro ekonomiky a vlády takovou hrozbu, že by se na jeho zákazu nebo přísné regulaci (například ve formě vysokého zdanění) dohodly země na úrovni G20. V současnosti to vypadá tak, že takové riziko není příliš velké, protože Bitcoin si oblíbili i solventní investoři a instituce, proti jejichž zájmům se nedá jít až tak snadno. Třeba ho však zohlednit.
Flippening?
Někteří tvrdí, že Bitcoin by mohla ohrozit i jiná kryptoměna v případě, že by ho předběhla v tržní kapitalizaci. Například fanoušci Ethereum rádi odečítají takzvaný flippening, tedy kolik chybí Ethereum k tomu, aby předběhl Bitcoin ve všech nejdůležitějších ukazatelích od ceny až po počet aktivních adres, vygenerovaných příjmů z těžby a tak dále.
Možnost, že Bitcoin předčí v kapitalizaci jiná kryptoměna, minimálně krátkodobě v rámci největší nákupní horečky altcoinů, vyloučit zcela nelze (Ethereum k tomu nebylo daleko na přelomu let 2017 a 2018). Je však otázkou, co by se stalo pak. Charles Hoskinson, který stojí v čele kryptoměny Cardano, ale zbohatl díky Bitcoinu, tvrdí, že v tom okamžiku by Bitcoin ztratil své hlavní kouzlo, protože ve všech ostatních ohledech je oproti novým modernějším kryptoměnám pozadu.
S tímto názorem si já osobně dovolím nesouhlasit. Bitcoin má nejširší základnu hodlerů. Lidí, kteří se ho nezbaví za žádnou cenu. A kromě toho je v současnosti i nejbezpečnější, což podmiňuje hlavně tím, že jeho bezpečnost je ověřena časem (12 letá existence a bezpečnost díky Proof of Work, tedy těžbě vs. kryptoměna na Proof of Stake s krátkou historií).
Pokud tedy i dojde k flippeningu v tomto bullrunu, nepředpokládám, že existenci Bitcoinu by to ohrozilo. A pokud náhodou dojde k flippeningu v budoucnosti, také to nemusí znamenat konec Bitcoinu. Nevypadá to totiž tak, že by byla na trhu kryptoměna, která by měla podobné vlastnosti jako Bitcoin, co se týče vzácnosti. Konkurenční kryptoměny, které jsou v kapitalizaci za Bitcoinem, se totiž orientují na úplně jiné typy využití než Bitcoin. Jinak řečeno z mého pohledu hovořit o konkurenčním boji mezi Bitcoinem a například Ethereum, tedy blockchainem, na kterém smart kontrakty pravděpodobně nikdy nebudou a blockchainem, který je populární hlavně díky nim, nedává příliš logiku.
Security Budget
Za potenciální riziko pro Bitcoin, zejména za pár desítek let, považuji takzvaný security budget. Jde o hodnotu, která je potřebná k tomu, aby byla síť bitcoinu bezpečná. Spočívá vlastně v odměnách, které míří těžařům Bitcoinu za to, že ověřují bloky.
Security budget v současnosti nepředstavuje problém, protože těžaři BTC stále těží ještě okolo 900 Bitcoinů za den a cena Bitcoinu je atraktivní. V následujících letech po dalších halvinzích se však jejich příjem může potenciálně i snižovat.
Změna denních odměn pro těžařů BTC v následujících letech po dalších halvinzích:
2024: 450 BTC + transakční poplatky
2028: 225 BTC + transakční poplatky
2032: 112.5 BTC + transakční poplatky
2036: 56.25 BTC + transakční poplatky
2040: 28.125 BTC + transakční poplatky
2044: 14,0625 + transakční poplatky
2048: 7.03125 + transakční poplatky
2052: 3.5156 + transakční poplatky
2056: 1.7578 + transakční poplatky
2060: 0.8789 + transakční poplatky
Částka, kterou vydělají těžaři, je velmi důležitá. Musí být vysoká, aby se jim vyplatilo pokračovat v těžbě, investovat do nového hardwaru a utrácet elektřinu, za kterou musí platit. Pokud by tato hodnota klesala, tedy klesal by security budget, mohou omezovat svůj výkon, což by vedlo k poklesu hashrate a větší pravděpodobnosti 51% útoku.
Aby tedy byly příjmy těžařů v budoucnu minimálně na stejně vysoké úrovni jako jsou dnes, musí vydělávat více z transakčních poplatků, nebo musí výrazně růst hodnota Bitcoinu.
Jen tak pro ilustraci, aby mohlo 28.125 BTC vytěžených za jeden den v roce 2040 vyrovnat svou hodnotou 900 BTC, které se těží denně v současnosti, musela by být cena bitcoinu v roce 2040 kolem 1,6 milionu dolarů. V roce 2060 by to však muselo být již kolem 51 milionů dolarů.
Pokud počítáme s možností, že takový růst ceny nenastane, musí se zvýšit příjmy těžařům z transakčních poplatků. Háček je však v tom, že Bitcoin chce být i platební sítí a tak potřebuje transakční poplatky nižší než jsou dnes, ne výše. I proto vznikají řešení jako je Lightning Network, kde jsou transakce velmi rychlé a levné. Jenže pokud Lightning Network vezme transakční poplatky těžařům, co zůstane těžařům? Budou jim stačit na pokrytí security budget transakce na první vrstvě, které mohou stát ve stovkách či možná tisících dolarů a budou realizovány pouze když si bude někdo kupovat například dům?
Ekologická otázka
Horkým tématem let budoucích může být i téma negativního dopadu těžby Bitcoinu na přírodou. Přiznám se, že tuto problematiku nemám nastudovala natolik, abych k ní uměl zaujmout jakékoliv odborné stanovisko. Dokonce si netroufám ani na názor. Tématu se však věnoval Kicom z Bitcoinového kanálu a snad jeho video pro uvedení do této problematiky dobře poslouží:
Ethereum
Rizika související s Bitcoinem mohou nyní ovlivňovat i všechny ostatní kryptoměny. Tedy pokud se bavíme o vlivu na jejich cenu. A to z důvodu, že Bitcoin je v roce 2021 stále kryptoměna, která udává směr celému trhu. Pokud se cena Bitcoinu propadne o 50%, je velmi nepravděpodobné, že Ethereum bude mezitím růst na dolarové hodnotě. Naopak mnohem pravděpodobnější je, že padne ještě výrazněji než Bitcoin.
Negativně však mohou cenu Ethereum ovlivňovat i další již specifičtější problémy této kryptoměny.
Vysoké poplatky a jejich řešení
Nejčastěji zmiňovaným problémem dnešních dnů jsou vysoké transakční poplatky na této síti a pomalá realizace transakcí. Finálním řešením tohoto problému má být přechod na Proof of Stake konsensus, tedy na novou generaci Ethereum 2.0. Dočasným řešením by mohlo být schválení implementace EIP 1559 v rámci dalšího hardforku. Mluví se o létu 2021.
EIP 1559 standardizuje transakční poplatky na síti, což by prý mohlo snížit celkové transakční poplatky a vedle toho zavede funkci, v jejímž rámci budou transakční poplatky pálit. Tedy nepůjdou těžařům, ale budou snižovat počet ETH v oběhu (deflační prvek). Těžařům půjdou už jen dobrovolné „tips“ (spropitné) od zadavatelů transakcí v případě, že budou chtít upřednostnit svou transakci v síti.
Z uvedeného jste však zřejmě již pochopili, že tento krok se těžařům nelíbí. Přijdou totiž o značnou část svých příjmů, které jsou mimochodem v současnosti mnohem vyšší, než příjmy z transakčních poplatků zaplacené těžařům Bitcoinu. Přesto se očekává, že EIP 1559 projde.
Horší to může být, když Ethereum bude definitivně přecházet na Proof of Stake a tedy na generaci Ethereum 2.0. Tehdy těžba prakticky skončí. Těžaři již nebudou dále potřební. Co tedy budou dělat se svou investicí do hardwaru? Jakou kryptoměnu mají těžit, když Bitcoin grafickým kartami přineslo a ostatní vysoce kapitalizované kryptoměny jsou už také většinou na Proof of Stake? (Čili se netěží).
Reálnou možností je i hardfork, po kterém vzniknou dvě na sobě nezávislé kryptoměny. Která by byla v tom případě cennější a které se bude dařit více, je samozřejmě jen předmětem spekulací. Tento scénář se samozřejmě ani nemusí naplnit.
Přechod na Ethereum 2.0
Problém však nemusí být jen s těžaři. Problematické může být i samotné spuštění Ethereum 2.0, tedy té nové generace tohoto blockchainu. Jde o nesmírně náročný proces, který může trvat ještě roky (optimisté věří v rok či dva, skeptici tvrdí, že se to nepodaří nikdy).
Vitalik Buterin a spol. mají před sebou nesmírně těžký úkol realizovat přesun tohoto kolosu se všemi tokeny, s DEX, vývojáři a uživateli na zcela nový a léty neověřený systém, aniž by došlo k nějakým ztrátám. V podstatě chtějí opustit pomalou, ale robustní loď, o níž se však ví, že nehrozí její potopení a přestoupit s obrovským nákladem na moderní rychlou loď, která však zatím stojí jen na pilířích v přístavu a vody se dotýká jen velmi jemně (rozuměj Ethereum 2.0 fáze 0 a funkční staking).
Konkurence Ethereum
Mezitím jak se chystá přechod na Ethereum 2.0 a hlavní pozornost špičkových vývojářů se soustředí pouze na tento cíl, vznikají pro Etheruem konkurenční kryptoměny, které lákají vývojáře k nim. Nejvážnější konkurencí dneška je centralizovaný Binance Smart Chain, který neustále propaguje šéf burzy Binance Changpeng Zhao, který si vedle toho ještě z Ethereum, bez kterého by burza Binance a Binance Coin ani neexistovaly, pořádně utahuje. Vážnější konkurencí kromě centralizovaného blockchianu pod kontrolou jedné burzy však mohou být blockchainy, které se o decentralizaci reálné snaží a přijdou na trh s čistým stolem.
Cardano (ADA)
Poslední kryptoměna, na jejíž investiční rizika chci upozornit v rámci první části této krátké série, je Cardano (ADA). Podobně jako v případě Ethereum je třeba zdůraznit, že z pohledu ceny je také výrazně závislá na Bitcoinu. Jinak řečeno pokud v současném stavu přijde medvědí trh na Bitcoin, který padne o 50%, Cardano pravděpodobně nezachrání v tomto okamžiku nic (ani příchod éry Goguen!).
Pomalý vývoj
Cardanu je dlouhodobě vyčítáno zejména to, že věci související s jejím vývojem trvají extrémně dlouho a tak jednoduše někteří investoři a analytici už nabývají podezření (někteří jsou o tom doslova přesvědčeni), že Cardano je podvod, který se jen jeví jako geniální projekt. A tvrdí, že brzy se to i dokáže.
Osobně se s takovým extrémně kritickým přístupem ke Cardano neztotožňuji, ale je třeba férově přiznat, že se to opravdu natahuje. Problémem přitom není ani tak datum, ale spíše to, že oznámení termínů nepříliš ladí s realitou. Dlouho očekávané smart kontrakty související s fází Goguen měly být totiž dodány podle původních oznámení ještě v roce 2020. Nyní je již únor 2021 a firma IOHK stojící za vývojem označuje za reálný termín spuštění éry Goguen druhý kvartál 2021. Je to reálné? Pravděpodobně spíše ne. Ti, co sledují Cardano déle, si už zvykli, že nějaký ten měsíc či pololetí třeba ke každému termínu připočítat. Pokud budou smart kontrakty na Cardano hotové v roce 2021, bude to tedy stále možné považovat za úspěch.
Cardano je ješte jen v garáži
Hlavní kritika Cardano tedy tkví nikoliv v tom, co na Cardano funguje špatně, ale spíše v tom, že tam toho hodně funkčního ještě ani není. Výborně sice funguje staking a nejnověji už i nativní tokeny podobně ERC-20 tokenům Ethereum (s více vylepšeními), ale protože se na Cardano jako smart chainu nedá vlastně zatím nic budovat, prakticky jde stále jen o jakýsi testnet. Cardano je zatím v garáži. Cestu ještě nevidělo.
Jakákoliv investice do Cardano je proto z tohoto důvodu riziková a investor musí počítat i s možností, že se objeví problém, který může vývoj a dokončení celého projektu výrazně přibrzdit. Cardano je tedy podle všeho ještě rizikovější než Ethereum.
