Cena Bitcoinu (BTC) začala ve čtvrtečních odpoledních hodinách posilovat, až atakovala úrovně téměř 44 tisíc dolarů. Následně však BTC prudce oslabil, přičemž v této době se obchoduje jen za necelých 39 000 USD. Mezi jeho včerejším maximem zhruba $43 500 a následným dnem kolem $38 200 šlo o rozdíl až 12%.
Mezi hlavní důvody, které mohly přispět prudkému oslabení ceny Bitcoinu lze zařadit všeobecnou nejistotu na akciových trzích a oficiální komuniké ruské centrální banky, která chce zcela zakázat kryptoměny v zemi, která má aktuálně třetí největší podíl na bitcoin hashratu (přes 11% podíl podle Cambridge University ).
Napětí na akciových trzích
Pokud jde o americké akciové trhy, CNBC i v kontextu s Bitcoinem upozornila, že NASDAQ, technologický index, který má s Bitcoinem do značné míry společné investory (technologické akcie jsou považovány za rizikovější stejně jako BTC), je po včerejšku v tomto týdnu již v téměř v 5% minusu. S&P500 index, který sleduje výkonnost 500 nejhodnotnějších akciových společností na amerických burzách zase oslabuje již třetí týden v řadě. Na takovou špatnou výkonnost tyto trhy přitom nejsou vůbec zvyklé.
Pokud jde o čísla za včerejší obchodní den, NASDAQ ztratil 1,3% a S&P500 index 1,1%. Další ohrožený index Dow Jones také oslabil o téměř celé jedno procento. Zajímavé je, že akciový trh otevřel den pozitivně, ale ke konci obchodních hodin začal výrazně oslabovat. Podobně se choval i Bitcoin, který ve čtvrtek nejprve šplhal k $44 000, ale po propadu akciových trhů v USA začal prudce oslabovat.
Kroky FEDu a vliv na trhy
Akciové trhy jsou v současnosti vystrašené zejména z očekávaných kroků FEDu – americké centrální banky, která plánuje letos několikrát postupně zvyšovat úrokové sazby a také začít se sužováním rozvahy (QT – quantitative tightening). Ekonom a trader Alex Kruger už před necelými dvěma týdny upozornil, že to výrazně změní podmínky na trzích.
Zatímco FED po vypuknutí pandemie koronaviru pumpoval do ekonomiky 120 miliard dolarů měsíčně v rámci QE (kupoval státní dluhopisy a cenné papíry zajištěné hypotékami), nyní kohoutky už v březnu zcela utáhne a může naopak peníze z oběhu stahovat. Kruger odhaduje, že by mohlo jít až o 80 miliard dolarů měsíčně (toto číslo odhadl na základě tvrzení FEDu, že QT může být výraznější než v roce 2018, kdy k němu přistoupil naposledy). Pokud by se jeho předpoklad stal realitou, rozdíl by činil 200 miliard dolarů měsíčně, s čímž by se musely trhy vyrovnat. Více se dočtete v tomto článku.
Ruská centrální banka chce kompletní zákaz kryptoměn včetně jejich těžby
Je sporné do jaké míry ovlivnila náladu na trhu s kryptoměnami i nová zpráva z dílny Ruské centrální banky. Ta víceměnné potvrdila své dřívější stanovisko, že chce, aby byly v Rusku zakázané decentralizované kryptoměny. Vedle toho ale chce prosadit i zákaz jejich těžby. Rusko má přitom v současnosti třetí největší podíl na těžbě Bitcoinu hned za USA a Kazachstánem.
Ruská centrální banka se k tématu vyjádřila ve své zprávě s názvem „Kryptoměny: Trendy, rizika a opatření“ ve které porovnává kryptoměny s ponziho schématem a požaduje jejich plošný zákaz v celém Rusku.
Autoři zprávy tvrdí, že kryptoměny jsou velmi volatilní a využívají se k nelegálním aktivitám. Také varují, že představují riziko pro finanční suverenitu a lidem mohou pomoci při odstraňování peněz z národního hospodářství.
,,Potenciální rizika finanční stability spojená s kryptoměnami jsou mnohem vyšší pro rozvíjející se trhy včetně Ruska,” tvrdí centrální banka, která ve zprávě žádá, aby byly zcela zakázány i OTC trhy, tedy mimoburzovní obchodování s kryptoměnami a také aby se omezil přístup k jakoukoli peer-to-peer burzou.
Ruská centrální banka zároveň žádá, aby jakékoli porušení těchto nařízení bylo přísně trestáno.
Nelíbí se jí ani těžba
Pokud jde o těžbu kryptoměn, tvrdí, že tento proces podkopává stávající ruskou agendu spojenou s přechodem na zelenou energii a narušuje dodávky energie do Ruska. ,,Těžba kryptoměn vytváří neproduktivní výdaje na elektrickou energii, což podkopává zásobování obytných budov, sociální infrastruktury a průmyslových objektů, jakož i environmentální agendu ruské federace,“ tvrdí centrální banka.
FSB s centrální bankou souhlasí
Podle Bloombergu má centrální banka v této věci podporu i od ruské Federální bezpečnostní služby (FSB), která sama lobbovala u guvernérky centrální banky Elviry Nabiullnové, aby pokračovala ve snaze zakázat kryptoměny. FSB se údajně obává narůstajícího počtu nevystopovatelného financování skrze digitální měny.
Samotná centrální banka ani ve spolupráci s FSB nedokáže tyto požadavky zavést do praxe bez politické podpory. Ta je otázná, přičemž v předchozích měsících se zdálo, že poslanci v ruské dumě spíše inklinují k přísné regulaci kryptoměn, než k jejich zákazu.
,,Vždy jsme věděli, že centrální banka je proti kryptoměnám a chce, aby byly zakázány. Stále si však nemyslím, že to bude cesta, kterou se Rusko vydá, protože centrála banka je v menšině. Osobně znám mnoho vysokopostavených představitelů v Rusku, kteří chápou důležitost kryptoměn,” uvedla k tomuto tématu v úvodu měsíce členka ruského výboru pro technologie a blockchain Maria Stankevich.
O možných rizicích v souvislosti s Ruskem jsme psali i v našem novoročním článku v rámci tématu o faktorech, které budou ovlivňovat Bitcoin v roce 2022.
Zdroj: www.cnbc.com , cointelegraph.com
