Banka pro mezinárodní platby (BIS) realizovala průzkum v jedenácti jurisdikcích týkající se stablecoinů, čili kryptoměn, jejichž hodnota je vázána k jinému, většinou podkladovému aktivu.
Jednoduchým příkladem stablecoinu je USDT, kryptoměna, která kopíruje hodnotu amerického dolaru v poměru 1 USDT = 1 USD. Stablecoiny vázané na měny (dolar, euro, koruna…) jsou nejtypičtější, ale existují i takové, které se vážou k jinému aktivu – například k hodnotě zlata.
Z výzkumu BIS vyplývá, že i přes potenciál stablecoinů je jejich využití velmi omezováno. Zároveň konstatuje, že regulace stablecoinů je velmi naléhavá a upozorňuje, že rozličnost v regulaci stablecoinů v jednotlivých jurisdikcích představuje rizika pro jejich začlenění do globálního finančního systému.
Rozdíly v regulacích
Zpráva poukázala na to, že většina regulací se shoduje v požadavcích na autorizaci vydavatelů, rezervy, řízení rizik a opatření proti praní peněz (AML). Přesto, rozdíly ve struktuře vydávání stablecoinů mohou vést k jejich regulaci v rámci různých systémů – bankovního, cenných papírů, komodit nebo platebního systému.
Další rozdíly jsou zaznamenány v detailech regulací, politikách vykupování a v definici stablecoinů. Zpráva uvádí příklady, jak některé jurisdikce regulují algoritmické stablecoiny, které nejsou navázány na externí podkladová aktiva (nejsou kryty reálným statkem, ale fungují na základě algoritmu), stejně jako ty, které jsou vázány na fiat měny.
Naopak, Velká Británie, Japonsko a Singapur uplatňují odlišnou regulaci a ve Spojených arabských emirátech jsou zase algoritmické stablecoiny zcela zakázány.
„Rozdíly ve velké míře vyplývají z různorodosti vlastností designu stablecoinů, vnímaných rizik spojených s jejich vydáváním a charakteru vydávající entity, což může vést k výrazným výzvám pro integrovaný finanční systém,“ uvedla BIS.
Zpráva dále zmiňuje, že rezervy vydavatelů stablecoinů mohou být uchovávány různými způsoby.
Výrazné rozdíly jsou i v požadavcích na audit a likviditu stablecoinů.
Jednotnější regulace a doporučení BIS
Požadavky na technologii a kybernetickou bezpečnost se zdají být jednotnější. BIS však zároveň zdůraznila potřebu dalšího přezkoumání interakce stablecoinů s digitálními měny centrálních bank, tokenizovanými vklady a jinými digitálními aktivy.
Differences in regulatory requirements may result in inconsistent/uncoordinated oversight of #Stablecoins across jurisdictions. International cooperation will be critical to shape an effective regulatory environment #FinancialStabilityInstitute https://t.co/yKnAsqMv6v pic.twitter.com/wkbxCEcnjv
— Bank for International Settlements (@BIS_org) April 9, 2024
Zpráva navazuje na doporučení BIS týkající se regulace stablecoinů, která byla vydána v únoru. BIS vyzývá vlády, aby spolupracovaly na řešení otázek týkajících se zveřejnění informací, řízení rizik, vykupování a dalších aspektů.
Různé mezinárodní orgány, jako například Mezinárodní měnový fond, Rada pro finanční stabilitu, Pracovní skupina pro finanční opatření, Basilejský výbor pro bankovní dohled a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, mají také politiky týkající se stablecoinů, které mají v plánu dále rozvíjet.
Zdroj: cointelegraph.com
